|
|
The Road to Democracy in Communist Countries: Exploring the Influences in Transformation including nationalism
Xu, Jingjing ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Hanley, Seán (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tento výzkum se zabývá transformačními politickými cestami zemí východního bloku po rozpadu Sovětského svazu a zdůrazňuje odlišné cesty, kterými se vydaly - od demokracie k autokracii. Ústředním bodem tohoto zkoumání je silná role nacionalismu, zejména dynamika inkluzivního a exkluzivního nacionalismu, při řízení těchto přechodů. Prostřednictvím srovnávacích analýz studie odhaluje složitou souhru faktorů, které ovlivnily trajektorie těchto národů. Zjištění nejen mapují cestu k demokracii v komunistických zemích, ale také osvětlují hluboký vliv nacionalismu na tyto metamorfózy. Tím, že výzkum osvětluje tuto složitou dynamiku, nabízí pevný rámec pro pochopení a řízení demokratických přechodů v jiných regionech a zdůrazňuje nuance nacionalismu, které mohou buď podpořit, nebo ztížit prosazování demokratických ideálů. Klíčová slova: Východní blok, politická transformace, demokracie, autoritářské režimy, nacionalismus, postkomunistický režim
|
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
|
Poststalinský otřes v NDR - příčiny lidového povstání v červnu 1953
Partynglová, Daniela ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce Poststalinský otřes v NDR - příčiny lidového povstání v červnu 1953 se věnuje příčinám potlačeného lidového povstání, ke kterému došlo v červnu 1953 v Německé demokratické republice (NDR), jednotlivé kapitoly práce sledují vývoj a mezinárodní postavení sovětské okupační zóny a NDR od konce 2. světové války až po léto 1953 s cílem analyzovat možné důvody, které vedly k nespokojenosti obyvatel NDR a vypuknutí povstání, pozornost je věnována též bezprostřední reflexi a interpretaci události i jejích příčin z pohledu Západ- Východ v kontextu s mezinárodní situací a studenou válkou. Na Západě a ve Spolkové republice Německo (SRN) byl zdůrazňován širší polický rozměr a odpor vůči prosovětskému systému jako takovému a touhou po svobodě a demokracii. Ve východním bloku byla událost označována za fašistický puč organizovaný Západem. Práce dochází k závěru, že základní pohnutkou k protestům východních Němců a následnému povstání byly především bezprostřední dopady politiky východoněmeckého vedení, tedy postupné omezování základních svobod a zhoršené ekonomické i sociální podmínky.
|
|
|
Zahraniční studenti v Československu v 70. a 80. letech
Nnaji, Kristýna ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Zahraniční politika normalizačního Československa byla zcela závislá na politice Sovětského svazu a jím propagované ideologii. Nejužší vztah Československá socialistická republika udržovala se Sovětským svazem a jeho satelity ve východní Evropě, zatímco vztahy se západními zeměmi, orientovanými na spolupráci se Spojenými státy, byly velmi chladné a k jejich obnově docházelo pomalu a postupně. Zvláštní pozici v československé zahraniční politice měly státy rozvojové, obzvláště ty, které směřovaly k socialistickému státnímu zřízení. Především těmto státům Československo poskytovalo pomoc například ve formě finanční, vojenské, materiální, ale i prostřednictvím nabídky studijních stipendií pro jejich občany. Tato pomoc byla poskytována nejenom s cílem přispět k rozvoji méně rozvinutých států, z nichž většina teprve nedávno vyhlásila samostatnost, ale také s cílem šířit socialistickou myšlenku a vliv Sovětského svazu ve světě. Na československých vysokých školách během normalizace každý rok studovaly stovky zahraničních studentů, z nichž většina pocházela právě ze zemí tzv. rozvojových. Zahraniční studenti pocházeli z různých států světa, z různých kultur, a proto se také jejich vnímání československé společnosti a zdejší studijní zkušenosti lišilo. Každý student vnímal své studium zvláštním způsobem a...
|
|
|
Zobrazení politického Východu v karikatuře ve francouzském časopise Le Canard enchaîné v období 1945-1970
Walsh, Diana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Práce se zaměřuje na analýzu karikatur s tematikou politického Východu ve francouzském satirickém týdeníku Le Canard enchaîné v letech 1945-1970. Východním blokem rozumíme Sovětský svaz a k němu přidružené socialistické země. Práce je ukotvena v teoretické části historickým kontextem dějin zemí Východního bloku, vývojem sledovaného týdeníku na pozadí dějin Francie, formulací pojmů karikatura a satira včetně významných autorů a samotnými výzkumnými metodami. Pomocí triangulace, v tomto případě kombinace kvantitativní obsahové analýzy a sémiotické analýzy, jsou rozebírány jednotlivé karikatury s tématem Východu a jednotlivých jeho zemí. Analyzovaná období jsou kvůli dostupnosti materiálů rozdělena do dvou úseků, a to 1945-1948 a 1968-1970.
|
|
|
The development of the selected economic indicators of the former Eastern Block countries after accession to the European Union
Chorvátová, Martina ; Zeman, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou ekonomické situace, ekonomické výkonnosti v zemích bývalého východního bloku po vstupu do Evropské unie. Analyzované země jsou Slovensko, Estonsko, Slovinsko spolu s Bulharskem a Rumunskem. Primárním cílem práce je na základě vybraných makroekonomických indikátorů analyzovat pozitivní či negativní následky vstupu zemí do EU na ekonomickou výkonnost země, ale i analyzovat vývoj ekonomiky za celé sledované období. Dalším cílem je analyzovat závislost mezi vybranými ekonomickými indikátory. Na samotnou analýzu jsou využity výpočty průměrného tempa růstu, průměrného absolutního přírůstku a korelačního koeficientu. Další metodou při analýze problematiky je dekompozice časových řad ekonomických indikátorů na trendovou a cyklickou složku pomocí Hodrickovo Prescottova filtru a zhodnocení koherence mezi vybranými indikátory. Přínosem práce je porovnat ekonomickou výkonnost země před a po vstupu do EU a následně zodpovědět otázku, zda by byl vstup do EU prospěšný pro země, které se zatím nezařadily mezi členské státy EU. Analýza je zpracována na základě dat dostupných v databázi Eurostatu za pomoci softwarů EViews a MS Excel.
|
|
|
Komparace konsolidace demokracie na území bývalého východního bloku
Bárta, Vít ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je číselně zhodnotit konsolidaci demokracie ve východoevropských zemích bývalého východního bloku. Porovnat tyto země mezi sebou a učinit rozhodnutí, které z těchto zemí lze považovat za konsolidované demokracie. Sekundárním cílem je určit, které faktory tuto konsolidaci podpořily, případně s ní alespoň korelují. Práce vychází z teorie Wolfganga Merkela. Ten dělí konsolidaci demokracie do čtyř úrovní, jimiž jsou konstituční konsolidace demokracie, reprezentativní konsolidace demokracie, behaviorální konsolidace demokracie a demokratická konsolidace politické kultury. Každá z úrovní konsolidace demokracie je v práci s pomocí dat Bertelsmannova transformačního indexu číselně vyjádřena samostatně pro každý stát ve dvouletých intervalech od roku 2005 do roku 2015. Na základě toho je spočítána celková konsolidace demokracie. Země lze proto komparovat jak mezi sebou, tak v čase. Korelace mezi faktory podporujícími konsolidaci demokracie a celkovou konsolidací demokracie je vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Přínosem této práce je vytvoření a popsání metody, která číselně vyjádří konsolidaci demokracie mezi lety 2005 a 2015, je přenositelná na kterýkoliv stát a není ovlivnitelná autorem. Přínosem je také vytvoření kritérií, na jejichž základě lze rozhodnout o tom, zda je...
|
|
|
Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání
Adamec, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Jan Adamec: Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání Dizertační práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, Praha, 2015 Abstrakt Práce se zabývá krizí maďarského komunistického režimu během roku 1956. Začíná exkurzem do období Nového kurzu a následného vnitrostranického boje mezi premiérem Imre Nagyem a prvním tajemníkem ÚV MSP Matyásem Rákosim v letech 1953-1955. Práce pak pokračuje obdobím tzv. destalinizace, iniciované prvním tajemníkem ÚV KSSS Nikitou S. Chruščevem. Krizi maďarské komunistické strany pak prohloubily Rákosiho demise, nástup Ernőa Gerőa v červenci 1956 a rehabilitace obětí vnitrostranických čistek. Politická krize se zároveň odehrávala v kontextu vážných ekonomických problémů a rostoucí nespokojenosti na venkově. Dne 23. října uspořádali studenti v Budapešti a dalších maďarských městech demonstrace, které přerostly do masových protirežimních nepokojů. Zasáhly proti nim sovětské jednotky, které v rámci krizového managementu nařídilo do Budapešti povolat sovětské vedení. Tato první intervence však nedokázala rodící se hnutí potlačit a obnovit moc stávajícího vedení. Především v Budapešti vznikla řada povstaleckých skupin a v celé zemi postupně vznikaly revoluční výbory, jejichž cílem byl především dosáhnout odchodu sovětských jednotek ze...
|
|
|
Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí jazzové diplomacie v rámci americké kulturní politiky v období studené války. Představuje využití jazzové hudby jakožto nástroje k vytváření pozitivního obrazu Spojených států ve světě. Práce je stavěna na teoretickém konceptu kulturní diplomacie jakožto podskupiny veřejné diplomacie a tzv. měkké síly státu. Zabývá se vývojem jazzové diplomacie a jejími proměnami v souvislosti s klíčovými momenty studené války a se společenskou situací ve Spojených státech. Věnuje se otázce, do jaké míry byla jazzová diplomacie úspěšná ve vytváření kladného obrazu USA v zahraničí. Práce dále analyzuje roli Afroameričanů v rámci americké kulturní politiky a jejich úlohu tzv. jazzových vyslanců. Demonstruje také význam samotných jazzových hudebníků. V souvislosti s vlivem amerického jazzu v zahraničí upozorňuje zejména na vliv rozhlasového vysíláni americké stanice Hlas Ameriky. Důraz je kladen také na psychologickou funkci jazzové hudby a její symbolický význam svobody. Autorka zde dochází k závěru, že jazzová diplomacie a americká jazzová hudba měla podstatný vliv ve státech východního bloku a potvrzuje také význam využití kultury jakožto součásti veřejné diplomacie.
|
|
|
Vývoj rumunsko-sovětských vztahů v 50. a 60. letech 20. století
Nakládal, Tomáš ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Rumunskem a Sovětským svazem v 50. a 60. letech 20. století. Zkoumá, jaké faktory měly vliv na vztahy mezi Bukureští a Moskvou. Po smrti J. V. Stalina došlo k uvolnění vztahů v rámci východního bloku. Rumunští komunisté pod vedením Gheorgiu-Deje měli ambiciózní plány na industrializaci země, které jim měly zajistit národní svrchovanost. Klíčovým prvkem byl odchod sovětských jednotek ze země v roce 1958. Chruščovova kritika kultu osobnosti J. V. Stalina a politika mírové koexistence se západem umožnila, aby Rumunsko začalo razit svou vlastní cestu k socialismu, která spočívala v polycentrickém vnímání komunistického hnutí, národní suverenitě a nezávislosti. Ke sporům mezi oběma zeměmi došlo nejen v bilaterálních vztazích, ale i v mezinárodních organizacích východního bloku - v RVHP a ve Varšavské smlouvě. Nepřijatelný byl pro Rumuny sovětský návrh na hospodářskou specializaci, i na transformaci Varšavské smlouvy v nadnárodní orgán. Podporu pro vlastní hospodářské plány se snažilo Rumunsko najít u maoistické Číny. Svou odmítavou pozicí k sovětským návrhům se Rumunsko vymykalo od většiny ostatních socialistických zemí v Evropě. Po nástupu Ceauşesca ještě více zesílil nacionální faktor ve vztazích vůči SSSR. Zcela odlišnou roli od ostatních zemí Varšavské...
|
host ::
RSS.